Cloud Computing? Jeho výhody a nevýhody?

Cloudové služby nejsou tak nové, jak se mnohým může zdát. Jen si vzpomeňte, jak často sdílíte fotky s přáteli, nebo sdílíte dokumenty prostřednictvím internetu. Ale až v poslední době se do povědomí veřejnosti začal dostávat odborný termín „cloud computing“. Je to především z toho důvodu, že firmy začínají hledat cestu, jak nejlépe ušetřit firemní výdaje v IT sféře. Bylo zkrátka třeba nějakým způsobem pojmenovat ten balíček služeb, který je nám víceméně tolik známý. Samozřejmě cloud cumputing není pouze sdílení fotek a dokumentů s přáteli, ale jde o komplexní řešení firemní IT infrastruktury. Ale vezměme to nyní pěkně popořádku a od začátku. Pokusím se vám v tomto článku shrnout základní výhody/nevýhody (pokud nějaké jsou) a objasnit, co cloud cumputing v sobě skrývá.

Co znamená „Cloud computing“ ?

Určitě jste výše uvedené slovní spojení již někdy ve svém okolí zaslechli, ale stále bloumáte a nejste si jisti, o čem je vlastně řeč. V tom by vám mělo pomoct následujících pár řádků. Po přečtení by vám mělo být jasné, jestli je to pro vás ideální řešení či nikoliv.

Takže pro začátek si jednoduše definujeme, co vlastně znamená anglické slovní spojení Cloud computing. Cloud je oblak a computing je výpočetní, jinými slovy výpočetní oblak. Proč se to nazývá výpočetní oblak? Charakteristika je jednoduchá. Veškeré služby jsou poskytovány online nebo-li skrz internet, tzn. veškeré výpočetní výkony se provádějí v oblaku = internetu. Často se též setkáváme s označením cloud computing pro datové úložiště. V tomto článku se však budeme věnovat cloudu jako řešení pro kancelářský balík online (Google Apps, Office 365).

„Získejte konkurenční výhodu na globálním trhu.“

Jak to celé funguje?

Princip je založený na úplně jednoduché strategii. Poskytovatel vámi požadovaných služeb se plně zaměřuje na poskytování určitého druhu služby (např. poskytování e-mailu, online aplikace pro správu souborů, atd.), kterou vám může poskytnout výhodněji, než kdybyste si službu zajistili sami. Celé poskytování oné služby probíhá skrz internet, tzn. nejedná se o nic fyzického, co byste měli u sebe v kanceláři nebo na fyzickém nosiči. Ke všem službám přistupujete pouze skrze internet.

Důvody, proč je výhodné přenést infrastrukturu IT do oblak.

Z předešlého textu jsou patrné dvě výhody. Výhod je ve skutečnosti mnohem více, ale pro začátek si rozeberme tyto dvě hlavní výhody.

První velká výhoda je cena. Jak to bývá zpravidla u fyzického zboží? S počtem prodaných výrobků většinou klesá výrobní cena výrobku. Obdobně to funguje i zde. Poskytovatel vyvine nákladný software (službu), kterou následovně zprostředkuje svým klientům online. Čím více prodejů uskuteční, tím více si může dovolit jít s cenou dolů. Pokud byste si tu samou službu nechali vyvinout přímo pro sebe, je třeba počítat s velkými náklady na její vývoj. Tak velkými, že se vám to nemusí vyplatit! Je lepší věnovat ušetřený čas svému byznysu a nezdržovat se něčím, co již existuje a je pro vás levnější variantou.

„Firemní data v oblacích mohou šetřit Vaše peníze“

Druhá velká výhoda je bezesporu online řešení. Znamená to pro vás, že máte možnost se připojit k pro vás poskytované službě téměř odkudkoliv a z čehokoliv (notebooku, tabletu, mobilu), pokud máte internetovou přípojku a zařízení umožňující přístup na internet. Již nejste omezeni firemní infrastrukturou. Klidně můžete letět na druhý konec světa a pracovat, jako byste byli u sebe v kanceláři. Stačí znát jen vaše přihlašovací údaje k zprostředkované službě.

„Zvyšte pracovní flexibilitu zaměstnanců, mohou se připojit prakticky odkudkoliv.“

Dosud nejste přesvědčeni, že je výhodnější si pronajmout hotový systém, než vyvinout, či zakoupit?

Zkusím vás trochu uvést do obrazu, jak je to ve skutečnosti s náklady. Pro mnohé z nás mohou být některé položky nákladů na začátku procesu dobře skryté. Avšak v momentě jejich postupné fakturace jsme velmi často nemile překvapeni, za co všechno je třeba ještě dodatečně doplácet. V podstatě je to obdobné, jako když si koupíte nový dům.

Vyvíjím:

Taky je sice ve vašem vlastnictví (jako vámi vyvinutý SW), ale musíte o něj neustále dbát, nebo vám brzy spadne střecha na hlavu. Troufám si dokonce tvrdit, že občas jsou náklady spojené s údržbou domu vyšší, než by byl nájem s plným full-servisem. K tomu samozřejmě nesmíme zapomenout na pořizovací výdaje na onen dům. Bohužel však většina z nás toto nevidí, nebo ani nechce vidět a tiše doufá, že pořizovací výdaje jsou taky jejich poslední vydané výdaje. A tohle je právě ta největší a zásadní chyba! Opak je pravdou. Teprve až nyní přichází čas platit.

Nejspíš nyní přemýšlíte, jaké další výdaje tím mám na mysli. Je to vcelku jednoduché a prosté. Pomineme-li nákladný vývoj samotné služby, budete potřebovat také hardware (servery, kabeláž, routery, atd.), na kterém vaše služba poběží. Dále nesmíme opomenout pravidelné náklady spojené především se samotným provozem vámi vyvinuté služby. Například platby za spotřebovaný elektrický proud pro hardware, klimatizaci servrovny a údržbu samotného hardwaru. Údržba je kapitola sama pro sebe, neboť je nutné platit za odborného pracovníka, který se o službu (i hardware) bude starat. Nezapomeňte, že i čas je neúprosný. Bude nutné, aby docházelo k aktualizacím služby. Chcete-li, aby služba zůstala na vlně nejnovějších trendů a vy tak mohli uspět na trhu, i zde bude třeba vynaložit značný finanční obnos.

Kupuji:

Bohužel tomu není jinak, ani pokud si zakoupíte software (poskytující službu) na nosiči, nebo si ho stáhnete přes internet. Ani tehdy nemusíte zůstat ušetřeni dodatečným nákladům. Vydavatel softwaru se bude snažit zlepšovat svůj software tak, abyste byli neustále nuceni platit za nové a nové aktualizace či eventuálně obnovovat licence k použití (licence vztahující se k počtu počítačů, licence omezující se na časový úsek atd.). Většina takto zakoupeného softwaru bude vyžadovat z výše zmiňovaných nákladů i odbornou péči IT odborníka.

A cena cloudového řešení? Všechny výše uvedené náklady jsou již většinou zahrnuté v měsíční/roční platbě za vámi využívanou službu v cloudu. Dokonce se není nutné obávat ani zastarávání systému, neboť součástí platby bývá i cena za jeho neustálý vývoj. Váš cloudový systém bude tak pořád aktuální. A věřím tomu, že poskytovatel služeb se bude opravdu snažit. Nebude si přát přijít o klienta, zajišťující mu pravidelnou platbu. Zvlášť, když v oblasti cloud computingu již existuje konkurence a je každým dnem patrnější.

Čeho se nejvíce obávají zájemci v oblasti cloud computing?

Nejvíce obav panuje zejména v oblasti zabezpečení dat, přestože je větší pravděpodobnost, že ke zneužití interních dat dojde ve vaší firmě, než v samotném cloudu. Datová centra, na kterých cloudové služby v dnešní době běží, mají veškeré možné bezpečnostní certifikace pro správu a uchování dat. Samozřejmostí bývá, že jsou data zálohovaná na x dalších záložních serverech. Obavy jsou tak z velké části zbytečné a neopodstatněné. Závěrem bych rád k bezpečnosti dodal, že nakonec bude vždy záležet na koncových uživatelích, jaké heslo a zabezpečení si sami zvolí k přístupu ke svému účtu. Sebedokonalejší systém je v ohrožení, napíše-li si uživatel na lepící papírek k monitoru heslo ke svému účtu.

Doporučujeme přečíst článek – Jak je na tom Google Apps s bezpečností?

A další „nevýhody“?

Nejsou to ani tak nevýhody, jako spíš nezvyk v naší společnosti. Zkusím uvést jeden příklad pro lepší pochopení věci. Když jdete koupit do obchodu CD svého oblíbeného hudebního interpreta, jste rádi, když odcházíte z obchodu a držíte v ruce obal od CD, nějakou grafiku obsaženou na potiscích, samotné CD a v neposlední řadě samotnou hudbu na nosiči. Máte zkrátka v ruce nějaký hmatatelný důkaz o tom, že jste si za peníze něco pořídili. Přitom to nejdůležitější, pro co jste šli, je ona hudba. Ta hudba, kterou si můžete také stáhnout z internetu o 30-40% levněji. Člověk má raději něco hmatatelného, než někde něco v oblacích imaginárního.  A stejně tak tomu je u cloudových služeb. Platíte za něco, na co si nemůžete doopravdy sáhnout a přece to funguje. Jen vám již v kanceláři nehučí servery, všude se neválejí krabičky od nainstalovaného softwaru a kolem nepobíhá zběsilý „ajťák“ se zkroucenou dvojlinkou kolem krku.

Z toho se odvíjí další “nevýhoda”, dá-li se to vůbec tak nazvat. Jednoduše nemáte data pod svojí fyzickou kontrolou, ale “visí” např. někde na serveru v severní Americe a jste tím svým způsobem závislý na svém cloud providerovi. Avšak proč z toho mít obavy? Vaše data jsou přece v bezpečí, možná větším, než kdyby byla fyzicky u vás. Zároveň vždy pro vás existuje možnost si potřebná data stáhnout a provést zálohu na lokální nosiče pro váš vnitřní klid. A že jste závislý? Ano, stejně tak jako jste závislý na svém mobilním operátorovi, teplé vodě či světle. Nemluvě o tom, že u mobilního operátora je mnohem větší pravděpodobnost, že dojde k výpadku služby, než u cloudového řešení. Svět se doposud nesetkal s krachem či větším výpadkem cloudových služeb, což u mobilních operátorů nelze tvrdit.

„Nehledejte důvody proč ne, raději myslete na budoucnost.“

Ať už se teď rozhodnete jakkoliv, dříve nebo později cloudových služeb budete využívat. Není správné klást si otázku „Jestli tomu tak bude?“, ale položit si otázku, „Kdy tomu tak bude?“. Tím, že tento krok uskutečníte dříve než většina ostatních, máte větší šanci uspět v budoucnosti oproti zaostávající konkurenci. Věděli jste například, že téměř 50% českých firem zaostává se svojí IT infrastrukturou za Evropou? Ne?! Nebuďte mezi nimi. Dle odborných odhadů se plánuje přesun většiny firemní IT infrastruktury do cloudu během následujících 2 až 3 let. Je tedy nejvyšší čas získat náskok a porozhlédnout se po svém cloudovém providerovi.

Shrnutí na závěr

• Cloud služby jsou globální, tzn. vyžaduje-li podnik komunikaci např. v Asii, Austrálii nebo jinde na světě, služba bude na daném místě stále stejná. Stačí přístup k internetu a patřičné zařízení.
• Cloud přináší dlouhodobé ekonomické benefity a především flexibilitu služeb.
• Cloud spoří náklady a přináší nové funkce, které stávající řešení nemusí nabízet.
• Cloud je bezpečnější, než jakákoli jiná veřejně poskytovaná služba.

Autor článku: Jan Zítko (www.google-apps.cz)